Proč jsem se vrátila na sociální sítě

Už třetí měsíc jdu po cestě, na které každý další krok dělám s pocitem, že možná šlápnu do prázdna, ale ona se přede mnou na poslední chvíli vždy rozprostře nějaká nová cesta. A přesně tak jsem se teď ocitla před výzvou vrátit se zpět na sociální sítě.

A jaké jsou mé nejčerstvější pocity po návratu na sociální sítě?

Pocit osamělosti v prostoru plném lidí.

Pocit přehlcení hlukem, který se šíří ze všech stran a usiluje o pozornost.

Pocit neviditelnosti, kdy algoritmy mě ještě neobjevily, a tak se zdá, že mé příspěvky nikdo nevidí.

Pocit nahoty, který je spojený s tím, že člověk jde s vlastní kůží na trh.

Pocit beznaděje. Kroky, kterýmkoliv směrem jako by končily nárazem do zaplněného prostoru, a vy si říkáte hm, tak tady už taky někdo je. Připadáte si jako šnek, který hledá novou ulitu, ale ty, které nachází, jsou všechny již obsazené.

Strach z nepřijetí chvílemi až panický. Úzkostná obava z neúspěchu.

Krásně jsem dostala na zlatém podnosu naservírované všechno, co ještě v sobě nemám zpracované. A tomu se říká výzva!

Odevšad na mě vyskakují příspěvky lidí, kteří se rozhodli vystoupit před svět se stejnou nebo podobnou vizí, jakou mám já.

A mají přede mnou dost náskok, neboť já jsem na sítích zatím bez přátel a bez sledujících. Jsem na sociálních sítích v podstatě „nováčkem“.

Nebyla jsem tady tak dlouho, že jsem úplně zapomněla, jak se nástroje tohoto typu používají, a jak tento svět funguje.

Pokouší se o mě panika. Je možné, že ty hodiny, dny a měsíce mé práce se teď ztratí ve vesmíru sociálních sítí? Zaniknou v záplavě příspěvků, jež všichni chrlí ve snaze také přispět se svou troškou do mlýna?

V žaludku se mi usadil strach z toho, že neuspěji. Je ještě vůbec možné uspět v tomto prostoru, který doslova praská ve švech?

Cítím, jak se mě zmocňují tendence naskočit do toho rozjetého vlaku a také začít chrlit. Jako by se tady člověk nakazil zvláštním druhem šílenství.  Možná by se to dalo nazvat i nemocí, 😁 při které tím, kdo se chce zvracením zbavit toho, co potřebuje dostat ven, není tělo ale mysl. 😉

A tak jsem taky hned „vyzvracela“ první příspěvek o tom, jak je důležité nepropadnout vánočnímu šílenství, a přitom jsem v tu chvíli vlastně sama šílela. Sice ne z Vánoc ale z toho, že vlastně nevím, proč na těch sociálních sítích jsem. Co tam budu dělat a jak?

Prostě mě to tam na mé cestě zavedlo, přestože se mi vracet úplně nechtělo. Měla jsem totiž bez sociálních sítí krásný život. Zmizel ten nutkavý pocit neustále sledovat, co je tam nového. Přestala jsem se potýkat s prokrastinací. Měla jsem najednou mnohem více času, který jsem mohla využít mnohem smysluplněji. Vytratilo se nutkání také se tam nějak blýsknout a posbírat nějaké ty lajky. Opustila mě potřeba sdílet tam střípky ze svého života. Bylo to vlastně velmi osvobozující.

A proč jsem tam tedy zase vlezla, když jsem tam vlastně nechtěla? 😁😅 Protože ono těch způsobů, jak světu říct, že tu také jste, zase až tolik není, respektive ony určitě jsou, ale prorazit díky nim chvíli trvá. Na sociálních sítích už je ta cesta nějakým způsobem prošlapaná. Nicméně zase po ní jde tolik lidí, že hrozí smrt ušlapáním. 😁

Co tedy sociální sítě umí naprosto spolehlivě je odpojit vás od sebe samých. Tak tím jsem si včera také prošla. Postihlo mě totální odpojení, a vlastně mi díky tomu došlo, jak moc se můj život v poslední době změnil.

Znám ten pocit, který mě včera ovládl, z minulosti velmi důvěrně. Je to takový zvláštní druh odevzdání se, jako byste se nechali unášet proudem, který absolutně nemáte pod kontrolou, ale nemůžete si prostě pomoct. „Voda“ vás někam unáší a vy neděláte nic. Jste otupělí tak, že objevil-li by se před vámi útes, nejspíš vás to ani nevyleká, protože vám nedojde dostatečně rychle, že jste v nebezpečí, pokud vám to vůbec doteče.

Viděli jste někdy maličké děcko, které nově objevilo televizi, jak reaguje na reklamy? Je tím absolutně pohlcené a je velmi těžké ho z toho vytrhnout. Otevřel se před ním nový svět, který je fascinující. Ten svět bohužel není reálný, a přesto dokáže ten skutečný svět velmi rychle zastínit.

Přesně takhle to funguje. Virtuální svět vás od skutečného života tady a teď úplně odřízne, a protože je vystavěný tak, aby dokázal strhnout vaši pozornost, tak je velmi snadné na tom ujet a vypěstovat si závislost.

Zjednodušeně řečeno to funguje tak, že ve vaší hlavě se spustí myšlenkový chaos, který přeblikává z jedné oblasti do další podle toho, co jste si shlédnutým příspěvkem v hlavě zrovna spustili. Je to proces dost náročný na energii, proto i když u toho ležíte, cítíte se unavení.

A kde mezi tím je ten váš skutečný život? To přece není život sedět u sociálních sítí a sjíždět jeden příspěvek za druhým.

Vím, jdu teď sama proti sobě. 😁 To dělávám dost často a ráda. 😉 Konfrontuji sama sebe se vším, co mě straší, děsí, rozčiluje, trápí, svazuje, zotročuje …. Je to můj způsob, jak se transformovat a stále růst.

Úplně všechno může mít schopnost nám sloužit a stejně tak úplně všechno může pracovat proti nám nebo my to doslova můžeme sami proti sobě obrátit.

No, není to sranda. Život věděl, proč mě poslal na sociální sítě, že to pro mě bude výzva, a Vesmír se teď, řekla bych, chechtá, až se za břicho popadá. 🤣 Tak se ukaž, ty chytrá, jak se nenecháš strhnout tím silným proudem sociálních sítí a dokážeš se znovu a znovu zpět k sobě do klidu.

Jak jsem již napsala, ten pocit odpojení od sebe samé důvěrně znám. Dřív jsem tak žila prakticky od rána do večera den za dnem, a nebylo to k žití.

Díky návratu na sociální sítě vidím, jak velký kus cesty jsem ušla, a že už jdu životem s úplně jiným pocitem, ale také jsem si uvědomila, že nikde není řečeno, že mě něco nemůže vrátit zpět, a zrovna tady na tom místě to riziko vnímám jako velmi reálné.

Rozhodně je to výzva. Tak pojďme tím projít.

Zásadní bude nepropadnout strachu a panice a neb hlavně se z toho nepo….. 😉

A kde všude na mě tedy můžeš aktuálně natrefit? Na facebooku můžeš najít moji stránku Proměny příběhem a nebo jsem tam prostě jako Iva Votočková. Na instagramu se můj účet jmenuje Cesta s Ivou – proměny příběhem. Zatím tam nic moc není, obsah bude vznikat postupně, až se trochu rozkoukám. 😉

• Facebook
• Facebook
• Instagram